což je opravdu děsné jméno, pokud vám není víc jak šedesát. Což mi není. Naštěstí mi není ani třicet a tak jsem si s tím jménem opravdu vytrpěla svoje. Od šikany spolužáků, po posměch kolegů z práce a ponížení od náhodných milenců. Navíc dělám kariéru v časopisech (zatím jen jako prodejčí inzerce, ale klidně bych mohla dělat redaktorku (kdybych se přejmenovala)).
Když je žena mladá, chce se hlavně vdát z lásky za muže, který se o ni postará. Jak stárne, stačí jí se vdát za muže, který se o ni postará. Nejhorší je ale, když už se hlavně chce vdát...
Tomu se říká zoufalství! Za žádnou cenu nechcete skončit jako zoufalá členka klubu „neprovdatelných“ žen! Aby se to nestalo, musíte plánovat, kalkulovat a hledat alternativy. A taky občas poslouchat kamarádky, které už zoufalé začínají být, protože se musíte vyvarovat podobných chyb! Anebo se poučte z těch mých...
A nebo mi jen napište, jestli máte co...
bozena@denikodbarveneblondyny.cz
