Archiv pro měsíc: Leden 2008

Nechápu, co mi vadilo na samotě (a co vadí na samotě všem kamarádkám, reprezentované nejvíc telekomunikační manažerkou, která je jako šílená, protože se pokouší ulovit každého chlapa, který se vedle ní objeví – to i brýlaté vychrtlé intelektuály, který smrděj trochu potem a páchne jim z pusy (to … Celý příspěvek →

Prsa pořád bolí, ale přesto slaví první úspěchy. Čumí na mě chlapi všech věkových skupin a někteří se dokonce pokouší mě oslovit. To jsem zatím nikdy nezažila, a tak mi to dost lichotí. Tak moc, že svůj (zatím ještě dost oteklý) výstřih vystavuji i v největším mrazu. … Celý příspěvek →

Miláček mě donutil, abych mu je ukázala, když jsem se šla koupat. Tak dlouho hučel, až jsem povolila a nechala ho kouknout. Slintal, takže je jasné, že se operace podařila. Najednou mám nad ním navrch, stačí jen mrknout a on běží jako poslušný pejsek. Proč mají … Celý příspěvek →

Když se mě doktor na převazu zeptal, jak se mi to hojí, byla jsem dost sprostá. Ale ani to nejostřejší slovo nedokázalo vyjádřit, jak moc jsem uplynulý týden trpěla.  Chvilku na mě vyděšeně koukal, protože je asi zvyklý na vybranější chování. Pak se jen usmál a při … Celý příspěvek →

Jestli první noc byla pekelná, tak ta druhá byla na chcípnutí. Mám pocit, že se to vůbec nehojí. Prsa mám úplně horký a nateklý, ale nemůžu se jich vůbec dotknout, protože to pekelně bolí. Aspoň že se mi podařilo ukrást ty prášky. Dávám si každé dvě hodiny … Celý příspěvek →

Ráno jsem se vzbudila pekelnou bolestí. Blbě jsem se otočila a trochu si na jedno prso lehla. Do očí mi hned vlítly slzy. Proč mi někdo neřekl, že to bude bolet jako čert? To bylo řečí, že to vydržím. Buď mi to holky přály, abych trpěla, anebo … Celý příspěvek →